V letadle s miminem
Cestování v letadle s 6,5 měsíčním miminkem.
Před odletem do USA jsem se snažila najít informace, co a jak nás čeká na cestě letadlem a moc se mi to nepodařilo. Proto jsem se rozhodla popsat vlastní zkušenosti z naší cesty.
Vzhledem k tomu, že mám pocit, že každá společnost a každý let je trošku individuální, berte vše jako jednu konkrétní zkušenost s jedním konkrétním miminkem na jedné konkrétní cestě.
Informace o letu:
Cesta tam: půlka prosince 2012, Praha - Mnichov - Newark Liberty (New York) - Indianapolis; Společnost Lufthansa.
Cesta zpět: začátek ledna 2013, Indianapolis - Toronto - Frankfurt - Praha; Společnost Air Canada, Lufthansa
RADY:
Mějte vlastní kočárek celou dobu u sebe
Mějte všude přednost
Zajistěte si na dlouhé lety sedadlo pro miminka
Nebojte se zapojit fantazii :-)
PODROBNĚJI:
Na let přes oceán se určitě pokuste zajistit místo pro miminka - při vyzvednutí letenky. Obvykle takové v letadle bývají a při mnohahodinovém letu to oceníte. Na krátkých letech (2-3h?) nic podobného nečekejte.
Celou cestu jsme měli k dispozici vlastní kočárek, který jsme odevzdali až přímo u vstupu do letadla! Doporučuji, oceníte to zvlášť při cestování mezi terminály a při čekání na další lety. Kočárek je potřeba u vstupu do letadla rozložit. Doporučuji všechny krámy z něj (fusak, hračky apod.) si schovat třeba do pytle a nechat v něm, abyste to nemuseli tahat do letadla, ale počítejte s tím, že když to nedáte do něčeho, může se vám to vrátit dost špinavé nebo poházené... Při vystupování z letadla na vás kočárek většinou čeká, někdy musíte čekat vy na něj, než vám jej donesou. Proto se nám vyplatilo mít při nástupu a výstupu z letadla miminko v nosičce a nemuset se stresovat s tím, když kočárek zatím nedorazil. Stalo se nám, že nedorazil vůbec a museli jsme pro něj dojít až mezi ostatní zavazadla.
Rodiče s dítětem mají téměř vždy přednost: při nastupování do letadla jdou ještě před pasažéry první třídy. Při získávání místenek na letišti snad také. Jedině při čekání na imigračním v USA nikoliv. Ale při procházení kontrolami, kde scanují kočárek apod. jsme šli vždy přednostně.
Při procházení skrz bezpečnostní kontroly je nutné proscanovat i kočárek, pokud se tam vleze. To znamená, že počítejte s tím, že klidně spící miminko musíte vyndat z kočárku a pronést ho skrz bránu v náručí. Jednou se mi stalo, že prohledávali i miminko v náručí. Kočárek potírali různými xindly, jestli nevezem drogy, nebo co, kontrolovali všechnu vodu, co jsme měli s sebou. Jinak nic zvláštního.
Jak v letadle, viz komentáře pod obrázky.
Na závěr musím říci, že cestovat s miminkem, které už lozí po zemi, bych opravdu nechtěla. To naše bylo od narození zvyklé cestovat, nemělo žádný režim, který by šlo porušit, je většinou velmi klidné a hodné, takže téměř neplakalo. Tlak v uších při přistání a vzletu mu naštěstí nevadil, i když my, rodiče, jsme tím trpěli dost. Celou cestu buď spalo v postýlce, nebo bylo na klíně, nemělo potřebu prozkoumávat okolí. Když by mělo miminko lozit, nedovedu si to moc představit. Asi by to nějak šlo, ale ale.
Většinou nad záchodem bývají přebalovací pultíky. Jak na krátkém letu, to nevím.
Read MorePřed odletem do USA jsem se snažila najít informace, co a jak nás čeká na cestě letadlem a moc se mi to nepodařilo. Proto jsem se rozhodla popsat vlastní zkušenosti z naší cesty.
Vzhledem k tomu, že mám pocit, že každá společnost a každý let je trošku individuální, berte vše jako jednu konkrétní zkušenost s jedním konkrétním miminkem na jedné konkrétní cestě.
Informace o letu:
Cesta tam: půlka prosince 2012, Praha - Mnichov - Newark Liberty (New York) - Indianapolis; Společnost Lufthansa.
Cesta zpět: začátek ledna 2013, Indianapolis - Toronto - Frankfurt - Praha; Společnost Air Canada, Lufthansa
RADY:
Mějte vlastní kočárek celou dobu u sebe
Mějte všude přednost
Zajistěte si na dlouhé lety sedadlo pro miminka
Nebojte se zapojit fantazii :-)
PODROBNĚJI:
Na let přes oceán se určitě pokuste zajistit místo pro miminka - při vyzvednutí letenky. Obvykle takové v letadle bývají a při mnohahodinovém letu to oceníte. Na krátkých letech (2-3h?) nic podobného nečekejte.
Celou cestu jsme měli k dispozici vlastní kočárek, který jsme odevzdali až přímo u vstupu do letadla! Doporučuji, oceníte to zvlášť při cestování mezi terminály a při čekání na další lety. Kočárek je potřeba u vstupu do letadla rozložit. Doporučuji všechny krámy z něj (fusak, hračky apod.) si schovat třeba do pytle a nechat v něm, abyste to nemuseli tahat do letadla, ale počítejte s tím, že když to nedáte do něčeho, může se vám to vrátit dost špinavé nebo poházené... Při vystupování z letadla na vás kočárek většinou čeká, někdy musíte čekat vy na něj, než vám jej donesou. Proto se nám vyplatilo mít při nástupu a výstupu z letadla miminko v nosičce a nemuset se stresovat s tím, když kočárek zatím nedorazil. Stalo se nám, že nedorazil vůbec a museli jsme pro něj dojít až mezi ostatní zavazadla.
Rodiče s dítětem mají téměř vždy přednost: při nastupování do letadla jdou ještě před pasažéry první třídy. Při získávání místenek na letišti snad také. Jedině při čekání na imigračním v USA nikoliv. Ale při procházení kontrolami, kde scanují kočárek apod. jsme šli vždy přednostně.
Při procházení skrz bezpečnostní kontroly je nutné proscanovat i kočárek, pokud se tam vleze. To znamená, že počítejte s tím, že klidně spící miminko musíte vyndat z kočárku a pronést ho skrz bránu v náručí. Jednou se mi stalo, že prohledávali i miminko v náručí. Kočárek potírali různými xindly, jestli nevezem drogy, nebo co, kontrolovali všechnu vodu, co jsme měli s sebou. Jinak nic zvláštního.
Jak v letadle, viz komentáře pod obrázky.
Na závěr musím říci, že cestovat s miminkem, které už lozí po zemi, bych opravdu nechtěla. To naše bylo od narození zvyklé cestovat, nemělo žádný režim, který by šlo porušit, je většinou velmi klidné a hodné, takže téměř neplakalo. Tlak v uších při přistání a vzletu mu naštěstí nevadil, i když my, rodiče, jsme tím trpěli dost. Celou cestu buď spalo v postýlce, nebo bylo na klíně, nemělo potřebu prozkoumávat okolí. Když by mělo miminko lozit, nedovedu si to moc představit. Asi by to nějak šlo, ale ale.
Většinou nad záchodem bývají přebalovací pultíky. Jak na krátkém letu, to nevím.
Na dlouhý let zpět jsme si pozdě zažádali o speciální místo pro miminka, takže jsme byli odkázání jen sami na sebe. Měli jsme štěstí, že pán vedle byl tak hodný a odsedl si, takže jsme měli volnou sedačku pro prcka. (Myslím, že ve vlastním zájmu se každý pokusí zdrhnout z dosahu, bude-li mít tu možnost). V letadle byla k dispozici spousta dek, takže jsme vytvořili improvizovanou postýlku, viz obrázek. Letušky a letušáci se na ni chodili užasně dívat a my byli hvězdou letu. V letadle bylo více miminek, ostatní je měli celých devět hodin na klíně. Postýlky pro miminka jsme neviděli žádné, i když prý ta místa byla už obsazená, tak nevím, jestli ten let vůbec tu možnost měl.